Drobe.ková navigace:
Jak chápat současnou vnitropolitickou situaci?
2009-05-27 | (jch)
Z pohledu poslance ČSSD se zdá tato situace poměrně jasná a je výsledkem součtu všech negativních kroků vlády již od samého počátku jejího vzniku ve sněmovně a stylu vládnutí.
Po zcela nepřijatelném způsobu získání důvěry vlády pomocí přeběhlíků následovaly kroky, které přijímanými vládními zákony poškozovaly většinu občanské společnosti, například zvyšováním životních nákladů všech skupin obyvatel růstem DPH z 6% na 9% u řady výrobků a služeb denní potřeby, což nastartovalo rychlý růst inflace v roce 2007 a 2008 až přes 7,5%, zavedení nesmyslných regulačních poplatků ve zdravotnictví a přípravu státních rozpočtů, které hlasitě deklarovaly nezvyšování rozpočtového zadlužení, což stejně nebylo pravdou, růst nákladů spojených s ekologickými zákony a experimenty Zelených vnášené do vládní hospodářské politiky, přimíchávání biosložek do paliv a zvýšený osev těchto technických plodin místo potravinářské produkce. Například škrty sociálních výdajů, v rozpočtu pokračovaly i po krajských volbách a poškodily kraje jen na sociálních výdajích do současné chvíle v rozsahu téměř 4 miliard Kč.. To má také znesnadnit úlohu krajům vedených sociálně demokratickými hejtmany. S nedostatkem finančních prostředků bojovaly všechny profesní skupiny zaměstnanců, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, policie atd., protože vládou plánovaný 1,5% narůst mezd založený vládou ve státním rozpočtu nemohl pokrýt výrazné navýšení životních nákladů. Hrozbou vlády až do posledních dnů pak byla a zůstává špatně připravený rozpočet na letošní rok s nadhodnocenými příjmy, připravené privatizace zdravotnických zařízení, fakultních nemocnic a zdravotních pojišťoven. Dále připravované privatizace ČSA, Letiště Praha i chystaný nevyjasněný tendr na odstranění ekologických škod v ČR za téměř 110 mld.Kč. To vše v situaci hospodářské recese a pokračující finanční krize, kdy očekávané výnosy z privatizací nemohou být optimální.
Mimo hospodářskou sféru se chybné kroky vlády projevovaly taky v oblasti justice, kdy vláda přihlížela kauze Čunek, která otřásla Nejvyšším státním zastupitelstvím a vyvolala problémy mezi státními zástupci, které rovněž řešil soud. Jasně se projevily snahy lobbystických skupin i jednotlivců (poradce premiéra), ovlivňovat chování vlády i premiéra v hospodářských i zájmových věcech. ( kauza Wolf )
Vzhledem k zahraničí vláda nejprve urputně prosazovala smlouvu s USA o radaru, a to i přes odpor téměř 70% občanů ČR, kteří cizí pobyt vojsk na území ČR již nechtějí. Jak se nyní ukazuje, po zvolení prezidenta Obamy, USA tuto smlouvu nyní ani pro své bezpečnostní zájmy nepotřebují. Naopak potřebné i pro České předsednictví se jeví přijetí Lisabonské smlouvy, které je v půli cesty, díky neochotě ODS, která s jejím přijetím stále váhá, alespoň v Senátu. Ta samá ODS však chce hovořit o svých dosavadních úspěších i úspěších vlády při řízení Českého předsednictví a za pomoci sdělovacích prostředků si chce přisvojovat nějaké zásluhy a úspěšnou reprezentaci České republiky. Přitom před návštěvou prezidenta Obamy výrok Mirka Topolánka šokoval evropské politiky a snad i střízlivě uvažující veřejnost podporující ODS. Zároveň ukončil pracně vytvářený mýtus o úspěšném předsednictví , které bylo negativně ovlivněno jak nabubřelou kampaní o „ oslazení Evropě „ ,tak neúspěšným projektem Entropa, který znamenal skandál hned v jeho úvodu. Je to ale zase jen výsledek povýšené a přezíravé politiky vlády, která si z pozice své moci nebrala servítky ani před obyčejnými občany vlastního státu, ani před evropskými státníky ani samotným prezidentem USA, a to pár dní před jeho příjezdem do ČR, předsednické země Evropy. Miliardy dolarů, které americká vláda nalévá do vlastní ekonomiky totiž za pár měsíců pomůže obnovit hospodářský růst a v dnešním globalizovaném světě to zase pomůže poptávce i u našich podnikatelů a vývozců zboží a služeb.
Objektivní chyby vlády ve vnitřní i zahraniční politice byly pak ještě umocněny stylem jednání vlády s opozicí, neochotou reagovat na připomínky opozice, návrhy na řešení, včetně nabídek spolupráce na evropském předsednictví. Ta samá arogance moci se pak projevila i uvnitř ODS, ale i Strany zelených, které se nebyly schopny domluvit ani s vlastními poslanci, což v konečné fázi vedlo ke ztrátě již tak problematicky získané většiny ve Sněmovně a v posledních měsících nakonec až k pádu vlády.
Je třeba si tyto věci připomenout a rázně odmítnout názory, které se objevují ve sdělovacích prostředcích i různých komentářích analytiků, které mají občanům vnucovat myšlenku, že za neúspěch vlády snad může ČSSD a její politika.
Ing. Jaromír Chalupa, poslanec Parlamentu ČR
